|
|
Deminutiva in the Spanish of Mexico
PECHANCOVÁ, Veronika
Primárním cílem práce je charakterizovat užívání deminutiv v mexické španělštině a analyzovat jej na základě dat poskytnutých korpusy. Sekundárním výstupem práce je didaktický návrh, který umožňuje pracovat s daným tématem ve výuce španělštiny jakožto cizího jazyka. Práce sestává ze dvou hlavních částí, teoretické a empirické, navíc obsahuje přílohu. Teoretický úvod se věnuje konceptu deminutiva, jeho morfologickým a sémanticko-pragmatickým charakteristikám, jeho neobvyklému užívání v amerických variantách španělštiny, a především jeho implementaci ve španělštině mexické. Jsou podána možná vysvětlení jeho nadužívání, související s mentalitou mexické společnosti a vlivem indiánského jazyka náhuatl. Empirická část je rozdělena do dvou sekcí. Cílem primární analýzy je výzkum užívání deminutiv v mexické španělštině ze sociolingvistického a morfo-sémantického pohledu, k čemuž je využíván Corpus Sociolingüístico de la Ciudad de México. Sekundární analýza pracuje s nejčastěji se vyskytujícími deminutivy, která detailněji zkoumá v korpusech Corpus de Referencia del Espaňol Actual a Corpus Diacrónico del Espaňol. Příloha obsahuje návrh dynamických a komunikativně orientovaných aktivit, jejichž cílem je pracovat nejen s tématem deminutiv, nýbrž i s tématy sociokulturními, které by ve výuce jazyků neměly chybět.
|
|
|
Language manaement of Huastecan Nahuatl in Mexico
Vlková Hingarová, Vendula ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Zajícová, Pavla (oponent) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Jazykový management nahuatlu v Mexiku Disertační práce popisuje současnou situaci nahuatlu a analyzuje jeho fungování a pozici prizmatem teorie jazykového managementu v makrostrukturách národní mexické společnosti a ve vybrané lokální řečové komunitě v Chicontepecu na severovýchodě Mexika. Nahuatl patří k nejznámějším a nejrozšířenějším indiánským jazykům Mexika. Podle posledních údajů ze sčítání lidu jím hovoří 1,5 milionu obyvatel Mexika. Práce je představuje klíčové okamžiky při formování sociální reality současného nahuatlu (respektive jeho nejrozšířenější varianty Huasteca Veracruzna, kterou hovoří asi 130 tisíc obyvatel regionu Huasteca) a analyzuje jazykovou politiku a jazykové problémy spjaté s nahuatlem, potažmo s dalšími indiánskými jazyky od druhé poloviny 20. století do současnosti. Sleduje fungování a postavení nahuatlu jak z perspektivy mexické společnosti, tak z perspektivy konkrétních mluvčích nahuatlu v okrese Chicontepec na severovýchodě Veracruzu. Na základně empirických dat detailně zmapuje užívání nahuatlu a transmisi ve vybraných rodinách a obcích v bilingvním okrese Chicontec. Čtyři obce je podrobeny analýze jazykové chování obyvatel s důrazem na popis role nahuatlu v mezigeneračním přenosu. Zkoumané komunity prošly v posledních 30 letech dynamickými jazykovými změnami, které mají za...
|
host ::
RSS.